11) Instalace software

Nyní se dostáváme k samotné instalaci software v linuxu. Pokud ještě nemáte nastavené připojení k internetu (viz. článek 4) pak tak učiňte.

Ve většině linuxových distribucí máte v zásadě dvě možnosti instalace software.

1. Pomocí programů k tomu určených (Synaptic, Adept, Yast a další)
2. Vlastními silami si stáhnout program z internetu

Pokud to není nutné, používejte první metodu.

Než se pustíte do bezhlavého hledání a instalací software, uvědomte si jakou linuxovou distribuci používáte. Jedná se především o grafické prostředí (viz. článek 6) GNOME a KDE. Tyto dvě prostředí mají několik "svých" typických programů, které je samozřejmě možné nainstalovat do druhého grafického prostředí, ale "krom jiného", vzhled software v druhém grafickém prostředí nebude příliš zapadat. Jedná se především o ekvivalenty software, jakou jsou např. messengery Pidgin (GNOME) a Kopete (KDE), vypalovací software Brasero (GNOME) a K3B (KDE) či hudební přehrávače Rhythmbox (GNOME) a Amarok (KDE). Osobně nedoporučuji používat software vyvíjený pro jedno z grafických prostředí v druhém.
Jak poznáte, který software je určen pro to, či ono grafické prostředí? Pokud použijete instalaci prvního typu, pak bude při označení ve správci balíků (Synaptic, Adept, Yast) zobrazen popis aplikace. Uvidíte v popisu, zda je aplikace vyvíjena pro konkrétní grafické prostředí, nebo zda je "neutrální". V případě software na stránkách webu, bude popsáno, zda je program vyvíjen pro konkrétní grafické prostředí.
Pokud používáte nějaké odlehčené grafické prostředí, záleží víceméně na vás jaký program použijete.

1) Instalace Software pomocí programů k tomu určených (Synaptic, Adept, Yast v OpenSuse), neboli Správce balíků.

Instalace pomocí těchto programů je nejjednodušší instalace software v linuxu. Než si spustíte program, upozorňuji vás na nutnost, mít spuštěný vždy jen jeden program k instalaci programů. Nesmíte mít spuštěno více instalací, lépe řečeno, nebude to umožněno. Na následujícím obrázku vidíte jeden z programů určených k instalaci programů s názvem Synaptic (správce balíků Synaptic). V těchto programech se vám zobrazí seznam nainstalovatelných software. Vám stačí vyhledat si požadovaný software, zaškrtnou a nechat nainstalovat.
Co se potom stane? Tyto programy stáhnou vámi požadovaný software z internetu (z repozitáře - úložiště). Hned poté začne automatická instalace. Může se vám stát, že při potvrzení vámi požadovaného software k instalaci, se zobrazí upozornění, že kromě vámi zvoleného software bude nainstalováno i několik dalších "prográmků". Tím se neznepokojujte, jedná se o tzv. závislosti, které jsou potřebné pro běh vámi požadovaného software.

Program Správce balíků Synaptic

Programy jako Synaptic, Adept či Yast v OpenSuse, jsou pokročilými aplikacemi, umožňující kromě instalace, i odinstalaci či reinstalaci software. Dávejte však velký pozor, pokud něco budete chtít odinstalovat. Tyto programy vám nezobrazují jen nainstalovaný software, který si poté můžete spouštět jako běžnou aplikaci, ale obsahuje kompletní nainstalovaný software, dohromady dávající celý operační systém linux. Teoreticky si pomocí těchto programů můžete "odinstalovat linux".
Proto je u těchto programů nutné, před spuštěním zadat heslo roota (viz. článek 10).

Odkud se software stahuje? Jedná se o již zmiňované repozitáře, zdroje. Pokud to přirovnáme, jde o úložiště programů, jako jsou např. servery stahuj.cz, instaluj.cz pro windows. Jedná se o úložiště, kam je vkládán ověřený, bezpečný software, včetně všech částí linuxové distribuce. Počet software se pohybuje v tisících. Repozitáře obsahují veškerý software od programů pro kancelářskou práci, přes grafické editory až po linuxové hry.

Nenašli jste požadovaný software v repozitářích? Pak je možné, u některých distribucí přidat repozitáře třetích stran. Jedná se o zdroj software, který nemusí být prověřen. Hledejte informace o repozitářích třetích stran na stránkách vaší distribuce. Po přidání repozitáře se vám nový software přidá do "programů pro instalaci" (Synaptic, Adept, atd.).

Pokud budete instalovat software pouze z repozitářů, získáváte tím jednu podstatnou výhodu. Bezpečnost prověřeného software. Další výhodou je, automatická aktualizovatelnost kompletního operačního systému linux, včetně veškerého nainstalovaného software. Váš systém bude aktualizován se "vším všudy".


2) Vlastními silami si stáhnout program z internetu

Druhou možností jak instalovat software je stáhnout si program z webových stránek na internetu. Toto má však oproti první možnosti několik podstatných nevýhod.

• Kromě balíčků určených pro danou distribuci (program.deb, program.rpm), obtížnější instalace
• Program není automaticky aktualizován
• Určité bezpečnostní riziko

Pokud se podíváme na "soubory", kterými můžeme nainstalovat software v linuxu, musíme je rozdělit na "soubory" s koncovkami:

• rpm a deb
• sh, bin, run
• tar.gz a tar.bz2

Nyní je důležité ujasnit si, jakou distribuci používáme s hlediska balíčkovacího systému. Distribuce můžeme rozdělit na dvě velké skupiny.

Debianovské distribuce vycházející z distribuce Debian (Ubuntu, Linux Mint, Dreamlinux, Freespire a další) používající k instalaci (používájí je i programy pro instalaci z bodu 1) program.deb.
Distribuce založené na RPM balíčkovacím systému (OpenSuse, PClinuxOS, Mandriva a další) používající k instalaci (používájí je i programy pro instalaci z bodu 1) program.rpm.

• V případě Debianovských distribucí je instalace staženého programu.deb jednoduchá. Postačí poklikání na tento soubor, který se následně nainstaluje. Toto je však jediná jednoduchá varianta.

• V případě RPM distribucí, situace je obdobná jako v případě debianovských distribucí. Pokud naleznete rpm balíček pro danou distribuci, instalace by měla proběhnout pouze za pomocí poklikání na daný balíček.
  

• Další dvě skupiny s koncovkami sh,bin, run a tar.gz, tar.bz2 prakticky, nebo spíše je doporučena, alespoň základní znalost terminálu (o tom později).

Pokud nejste nuceni instalovat software staženého z webu, doporučuji instalovat prvním způsobem, které má své velké výhody a pro svou jednoduchost, není důvod tuto variantu nevyužít. Pokud již budete nuceni, nemějte strach, ani použití terminálu (příkazů), není žádným obtížným kouskem, avšak vyžaduje základní znalosti práce v terminálu. Na stránkách (fórech) distribucí najdete návody, jak konkrétní "balíčky" nainstalovat, ale začátečníkům doporučuji se těmto metodám instalace vyhnout.


Instalace programů určených pro windows?

Pokud jste nenašli žádnou linuxovou alternativu, existuje "emulátor" wine, který umožňuje nainstalovat a používat některé windows programy a hry. Wine nainstalujte pomocí metody 1) a poté budete mít možnost nainstalovat program poklepáním na program.exe. Spustí se klasický instalátor.
Upozorňuji vás na to, že ne všechny programy a zdaleka ne všechny hry je možné takto nainstalovat a spustit (seznam programů a her ve wine). Využijte wine jako poslední možnost.


Příště si řekneme jak spravovat a opravovat nainstalovaný software.