Příspěvky
Tento článek pojmu velice stručně z jednoduchého důvodu. Každá linuxová distribuce má své možnosti nastavení, uzpůsobené pro svou distribuci v rámci grafického prostředí a není možné postihnout všechny rozdíly mezi distribucemi. Zároveň nepředpokládám, že budete mít problémy se orientovat v ovládacích centrech, které distribuce poskytují. Nabídky jsou většinou velice dobře okomentované a srozumitelné.
Některé distribuce obsahují typické ovládací centrum, v kterém najdete nejrůznější možnosti nastavení systému (PClinuxOS, OpenSuse, Mandriva). Například distribuce Ubuntu takové typické ovládací centrum neobsahuje. Veškerá nastavení jsou v hlavní "vysouvací" nabídce v části Systém (viz. článek 6).
Na obrázku vlevo vidíte "vysouvací ovládací centrum" z hlavní nabídky distribuce Ubuntu 8.04. Toto "ovládací centrum" je typické pro grafické prostředí GNOME (viz. článek 6). Podobná "ovládací centra" jsou ve všech distribucích založených na grafickém prostředí GNOME.
Na obrázku vpravo vidíte klasické ovládací centrum distribuce PClinuxOS 2007. Tyto ovládací centra jsou typická především pro grafická prostředí KDE (viz. článek 6), avšak mohou se vyskytnout i v některých jiných grafických prostředích.
Co můžete nastavit? Prakticky je to obdobné jako v ovládacím centru v ms windows. Může to být např. nastavení připojení k internetu, nastavení tiskáren, skenerů, rozlišení obrazovky, nastavení zvuku, jazyka systému, rozložení klávesnice, firewallu, efektů vzhledu (Compiz Fusion), vzhledu obecně, Správce balíků - správa programů (viz. článek 11), bluetooth a další a další.
Chybí vám v nabídce některá z položek? Toto se týká především "vysouvacího ovládacího centra", v které najdete základní a nutná nastavení pro systém. Ty méně potřebná nastavení, v případě vašeho zájmu, je možné doinstalovat (viz. článek 11) jako klasickou aplikaci, která se posléze objeví v nabídce. Může to být aplikace k nastavení firewallu (viz. článek 10) nebo aplikace k nastavení efektů vzhledu (Compiz Fusion).
Jistě vás již nepřekvapí, když zde napíši, že při spuštění klasického ovládacího centra bude po vás požádováno heslo roota (viz. článek 10). V případě "vysouvacího ovládacího centra" po vás bude požadováno, obecně řečeno, v rizikových případech pro systém (např. nastavení připojení k internetu, instalace software, změna jazyka systému, nastavení firewallu a dalších).
Některé distribuce obsahují typické ovládací centrum, v kterém najdete nejrůznější možnosti nastavení systému (PClinuxOS, OpenSuse, Mandriva). Například distribuce Ubuntu takové typické ovládací centrum neobsahuje. Veškerá nastavení jsou v hlavní "vysouvací" nabídce v části Systém (viz. článek 6).
Na obrázku vlevo vidíte "vysouvací ovládací centrum" z hlavní nabídky distribuce Ubuntu 8.04. Toto "ovládací centrum" je typické pro grafické prostředí GNOME (viz. článek 6). Podobná "ovládací centra" jsou ve všech distribucích založených na grafickém prostředí GNOME.
Na obrázku vpravo vidíte klasické ovládací centrum distribuce PClinuxOS 2007. Tyto ovládací centra jsou typická především pro grafická prostředí KDE (viz. článek 6), avšak mohou se vyskytnout i v některých jiných grafických prostředích.
Co můžete nastavit? Prakticky je to obdobné jako v ovládacím centru v ms windows. Může to být např. nastavení připojení k internetu, nastavení tiskáren, skenerů, rozlišení obrazovky, nastavení zvuku, jazyka systému, rozložení klávesnice, firewallu, efektů vzhledu (Compiz Fusion), vzhledu obecně, Správce balíků - správa programů (viz. článek 11), bluetooth a další a další.
Chybí vám v nabídce některá z položek? Toto se týká především "vysouvacího ovládacího centra", v které najdete základní a nutná nastavení pro systém. Ty méně potřebná nastavení, v případě vašeho zájmu, je možné doinstalovat (viz. článek 11) jako klasickou aplikaci, která se posléze objeví v nabídce. Může to být aplikace k nastavení firewallu (viz. článek 10) nebo aplikace k nastavení efektů vzhledu (Compiz Fusion).
Jistě vás již nepřekvapí, když zde napíši, že při spuštění klasického ovládacího centra bude po vás požádováno heslo roota (viz. článek 10). V případě "vysouvacího ovládacího centra" po vás bude požadováno, obecně řečeno, v rizikových případech pro systém (např. nastavení připojení k internetu, instalace software, změna jazyka systému, nastavení firewallu a dalších).
Žádné komentáře:
Okomentovat