18) Virtualizace OS

V předcházejících článcích č. 5) Software v OS Linux, č. 11) Instalace software a č.15) WINE - programy pro Windows jsem psal, že instalovat software určený pro Windows v Linuxu není možné kromě možnosti "emulátoru" Wine. Nebyla to tak úplně pravda.

Do linuxových distribucí můžete nainstalovat software, umožňující spouštět operační systémy v Linuxu. Cože, tomu nerozumím? Již v článku 5 jsem se lehce zmínil o možnosti virtualizace celého operačního systému. Jedná se o možnost nainstalovat si v Linuxu program, který umožňuje "do sebe" nainstalovat nebo spustit operační systém. Pomocí tohoto programu pak můžete spustit virtualizovaný operační systém (viz. následující obrázek) jako jakýkoliv jiný program nebo hru. Operačním systémem může být například Windows, se kterým můžete dále pracovat, jako kdyby jste ho nainstalovali na skutečný počítač.

Existuje několik programů pro virtualizaci operačních systému pro Linux (Virtualbox, Qemu, VMware). Určitě nejjednodušším, ale určitě ne špatným virtualizačním nástrojem je Virtualbox (viz. následující obrázek). Pokud není ve Vaší distribuci nainstalovaný žádný virtualizační nástroj hned po instalaci, můžete např. Virtualbox nainstalovat pomocí Správce balíků (viz. článek 11).


Instalace či spuštění operačního systému (téměř jakéhokoliv) do virtualizačního nástroje je možná pomocí ISO obrazu nebo CD/DVD. Spuštění a instalace vypadá úplně stejně jako při klasické instalaci nebo spuštění operačního systému na skutečném PC.

Co byste si měli uvědomit?

1. Budete před samotnou instalací do virtualizačního nástroje nastavovat velikost disku. Záleží, zda budete chtít používat virtuální operační systém dlouhodobě nebo jen na vyzkoušení. Tudíž zauvažujte, jakou velikost "virtuálního disku" nastavíte.
2. Budete nastavovat velikost paměti RAM. Pokud budete chtít spustit virtualizovaný operační systém, měla by mít takovou velikost, kterou virtualizovaný systém požaduje i na skutečném PC. Dávejte však pozor, aby paměť přidělená virtualizovanému operačnímu systému nebyla příliš vysoká. Vámi přidělená paměť virtuálnímu operačnímu systému poníží skutečnou velikost paměti RAM skutečnému operačnímu systému. Například pokud používáte "velkou distribuci" Linuxu (viz. článek 6) a chcete virtualizované Windows XP, měli byste mít v ideálním případě, alespoň 1 GB RAM. Pak můžete vyhradit 512 MB RAM virtualizovaným Windows XP a pro Vaši linuxovou distribuci zbyde 512 MB RAM. Pak práce v obou systémech bude dostatečně rychlá.
3. Další důležitou položkou k nastavení bude výběr samotného operačního systému. Tím myslím, zda budete chtít spouštět nebo instalovat operační systém z CD/DVD nebo ze souboru ISO.
4. Dále budete moci nastavovat např. síť, zvuk, velikost paměti grafické karty atd.

V těchto virtualizovaných operačních systémech pak můžete pracovat, instalovat, ukládat Vaši práci na virtuální disk, sdílet data se skutečným systémem.

Jistá omezení však tyto virtualizované operační systémy mají. Například práce s externími zařízeními nemusí být ve všech případech umožněna. Práce především s náročnějšími programy nebo hrami nemusí být funkční z důvodu virtuální grafické karty.

Pokud budete chtít odinstalovat virtualizovaný operační systém, jednoduše použijete možnost odstranit, smazat ve virtualizačním nástroji.